Njuike váldosisdollui
Čoahkkáigeassu eaŋgalasgielat ja sámegielat jorgaleapmái

Meny

Čoahkkáigeassu eaŋgalasgielat ja sámegielat jorgaleapmái

Čoahkkáigeassu eaŋgalasgielat ja sámegielat jorgaleapmái

Dearvvašvuođabearráigeahčus lea ođđa fásta bargogohččun čoahkkáigeassit ja analyseret gávdnosiid ja vásáhusaid bearráigeahčuin mánáidsuodjalusas.

Raportta diehtovuođus leat dieđut maid bearráigeahččoeiseválddit ožžot go álggahit geahččoáššiid, gieđahallet váiddaáššiid ja čađahit plánejuvvon bearráigeahčuid. Danne eai atte dieđut oppalaš gova eaige čilge dili mánáidsuodjalusas ollásit, muhto čájehit osiid surggiin ja fáttáin mat leat leamaš boahtán ovdan stáhtahálddašeddjiide bearráigeahčus.

Dieđut raporttas leat ráddjejuvvon jagiide 2022 ja 2023. Raportta vuođđun leat eanaš kvantitatiiva dieđut NESTOR registrerenvuogádagas ja kvalitatiiva dieđut válljejuvvon bearráigeahččo- ja váiddaáššiin 2022:s ja 2023:s, stáhtahálddašeaddji čoahkkáigeasut jahkeraporttain mánáidsuodjalusásahusaid bearráigeahčuin 2022 ja 2023 ovddas, ja jearahallamat buot stáhtahálddašeddjiiguin 2023 giđa. Kapihtal 2:s čilgejuvvojit diehtoávdnasat ja metoda dárkilat.

Raportta 3. kapihttalis ovdanbuktojuvvo statistihkka bearráigeahčus, váiddaáššiin ja ásáhusbearráigeahčus mat leat vižžojuvvon NESTOR:s ja stáhtahálddašeaddji mánáidsuodjalusásahusa bearráigeahču jahkeraporttain.

Statistihkas leat čuovvovaš váldogávdnosat bearráigeahččoáššiin:

  • Go ođđa meannudanvuogit ásahuvvojedje de lassánedje registrerejuvvon bearráigeahččoáššit, ja áššit main árvvoštallo leago láhkarihkkon leat unnon.
  • Dat eanemus mearkkašahtti fáttát mat registrerejuvvojit bearráigeahččoáššiin leat: mánáidsuodjalusa ovttasbargu mánáin, váhnemiiguin, bearrašiiguin ja fierpmádagaguin, ja mánáidsuodjalusbálvalusa áššemeannudeapmi.
  • Mii guoská áššiide main stáhtahálddašeaddji árvvoštallá leago láhkarihkkon vai ii, lea mánáid mielváikkuheapmi ja gáibádus dohkálašvuhtii dat mii dávjjimusat árvvoštallo láhkamearrádusaid ektui.

Váiddaáššit maid oaidnit statistihkas:

  • Leat goralaččat unnán váidagat mat gusket mánáidsuodjalusbálvalusa mearrádusaide.
  • Eanaš váiddaáššit gusket eaktodáhtolaš veahkkedoaibmabijuide, dasto veahkkedoaibmabijut nuoraide badjel 18 jagi (joatkkadikšu).
  • Eanetlohku váiddaáššiin juogo nannejuvvojit dahje sáddejuvvojit ruovttoluotta mánáidsuodjalusbálvalussii ollásit dahje belohahkii ođđasit meannuduvvot. Leat unnán váiddaáššit mat veajihuvvojit, ja lohku lea njeadjan 8 proseanttas 2022:s 3 prosentii 2023:s.
  • Leat erohusat das makkár áššit veajuhuvvojit ja makkár eai dán guovtti jagis.

Bearráigeahčus mánáidsuodjalusásahusain ja váidagiin mat gusket bággogeavaheapmái ja seaguheapmái sáhttit čuovvovaš áššiid loktet statistihkas:

  • Measta buot mánát geat orro mánáidsuodjalusásahusain dahje fuollaguovddážiin fállojuvvojedje ságastallamiid go stáhtahálddašeaddji lei bearráigeahčus, muhto vuollel bealli mánáin čađahedje ságastallama.
  • Bággoprotokollat leat sakka lassánan, 2022:s ledje 7652 ja 2023:s ledje 11 185.
  • Gaskavuohta gaskal bággoprotokollaid logu ja man ollu váidagat leat bággoprotokollaid dáfus leat leamaš jeavddalaččat 2022:s ja 2023:s.
  • Bággugeavaheapmi fáhkkatlaš várradilálašvuođain lea ain dat láhkamearrádus mii dávjjimusat árvvoštallo váiddaáššiin.

Statistihka vuođul, válljejuvvon bearráigeahččo- ja váiddaáššiid vuođul, ja dieđuid vuođul jearahallamiin stáhtahálddašeddjiiguin, deattuhat mii ovcci fáttá kapihtal 4:s maid mii oaivvildat čájehit guovddáš dahje duođalaš gávdnosiid bearráigeahčuin:

  • mánáid mielváikkuheapmi
  • veahkkedoaibmabijut ja joatkkadikšu
  • mánáidsuodjalusa hálddašangelbbolašvuohta
  • ovttasbargu váhnemiiguin
  • ovttasdoaibman gaskal bálvalusaid ja váilevaš čuovvuleapmi mánáin ja bearrašiin
  • Bufetáhta veahkehangeatnegasvuohta
  • mánáidsuodjalusásahusat ja bággoprotokollat
  • áššit gos lea veajiheapmi váidagiid ektui mat gusket bággogeavaheapmái fáhkkatlaš várradilálašvuođain
  • illasteapmi ja rádjerasttildeaddji láhtten mánáid vuostá ásahusain

Dat njeallje vuosttaš čuoggá leat fáttát mat bures oidnojit statistihkas. Dá leat guovddáš fáttát maid mii maid dovdat ovddeš raporttain, sihke das go Dearvvašvuođabearráigeahčču lea geahčadan 106 mánáidsuodjalusášši ja čoahkkáigeasuin riikkaviidosaš bearráigeahčuin, muhto maiddái eará raporttain ja almmolaš čielggadusain. Mii diehtit ahte leat álggahuvvon máŋga doaibmabiju buoridan dihte mánáidsuodjalusabálvalusa kvaliteahta, sihke mii guoská mánáid mielváikkuheami goziheapmái ja váhnenovttasbargui, ja maiddái nannen dihte hálddašangelbbolašvuođa bálvalusain. Ođđa lága bokte leat biddjon čielgasat gáibádusat, ja mánáid ja váhnemiid vuoigatvuođat leat deattuhuvvon. Mii oaivvildat ahte dat ii leat doarvái, ja mii oaidnit ahte lea dárbu eanet oahppo- ja gelbbolašvuođadoaibmabijuide. Mii oaidnit čielga dárbbu nannet mánáidsuodjalusa juridihkalaš gelbbolašvuođa ja sihkkarastit eanet ovttadássásaš bálvalusfálaldaga mánáide ja bearrašiidda. Go dát suorgi buoriduvvo de dat maid lea ávkin eastadit dárbbu doaibmabijuide mat dagahit ahte bálvalus ferte eanet seaguhit iežas áššiide.

Dát vihtta maŋimuš čuoggá čájehitge justa áššiid mat leat hui duođalaččat. Ii leat nu ahte leat nu ollu dákkár áššit, muhto áššit leat duođalaččat go dain leat stuorra váikkuhusat daid mánáide maidda gusket. Mii árvvoštallat ahte áššit main lea láhkarihkkon mii lea čadnon Bufetáhta veahkehangeatnegasvuhtii leat hui duođalaččat, dát guoská erenoamážit daid áššiide main váilo fáhkkatlaš doaibmabidju. Leat mánát geat fertejit joatkit orrut ruovttuin dohkketmeahttun fuolladilálašvuođas, mánát geat orrot gáhtaid alde ja atnet gárrenmirkkuid ja leat dilálašvuođain gos lea veahkaváldi ja vearredagut. Dat han maid dagaha ahte eanet mánát fertejit orrut eahpečielggaduvvon dilis, mii fas váikkuha goas ja mo eará dárbbašlaš ja oppalaš veahkki álggahuvvo. Dát mielddisbuktá eanet vuorjašumi ahte mánát eai oaččo dan veahki man dárbbašit koordinerejuvvon veahkkeapparáhtas.

Hástalusat mat bohtet ovdan raporttas bearráigeahčuin mánáidsuodjalusásahusain, leat ovdal loktejuvvon ja gusket ain. Dat mii deattuhuvvo lea ahte ásahusa rámmat eai govčča mánáid dárbbuid, bargoveahka ii leat stáđis ja dat dagaha mánáide dorvvuhisvuođa ja ahte sis ii leat einnostahtti dilli, ja ahte lea bistevaš hástalus go lea váilevaš ovttasbargu eará sektoriiguin. Hástalusat čájehit duođalaš dilálašvuođa mii sáhttá negatiivvalaččat váikkuhit muhtin dain hearkkimus ja suojaheamis mánáide. Ásahusa bargogohččuma gáhttet ja suodjalit mánáid dilálašvuođain mat sáhttet sin vahágahttit, ferte geahččat ovttas dainna balddihahtti lassánemiin bággoprotokollain, erenoamážit fáhkkatlaš várradilálašvuođain. Ii leat čielggas ahte leat go dát lassánan go mánáin šaddet eanet ahte eanet máŋggabealát ja kompleaksa dárbbut, vai dokumenterejuvvojitgo dáhpáhusat eanet.

Mii oaivvildat ahte lea áibbas dárbbašlaš geahčadit dáid čujuhuvvon hástalusaid eará áššiiguin ovttas. Go juohke fáddá gieđahallo sierra, lea álki massit oppalaš perspektiivva. Hástalusat mat leat čadnon ovttasdoaibmamii ja ahte veahkehangeatnegasvuohta gozihuvvo ferte áddejuvvot ovttas ásahusaid hástalusaiguin addit mánáide dohkálaš fuola. Dán berre maid geahččat ovttas daid doaibmabijuiguin mat leat jo doibmiibiddjon. Min gávdnosat čájehit, nu mo mii árvvoštallat, man dehálaš árra eastadeapmi lea.

Beroškeahttá makkár sivvačilgehus lea vuođđun áddet dahje čilget váilevašvuođa, oaivvildat mii ahte fáttát dán raporttas okttibuot geažuhit vuogádatváilli, ja ahte lea hoahppu oažžut sadjái buriid oppalaš doaibmabijuid. Dál ovddasguvlui šaddá bearráigehččui dehálaš guorahallat áššiid eanet oppalaččat, fágasurggiid rastá, muhto maiddái daid iešguđetge bálvalusaid seamma fágasuorggis. Mii oaivvildat ahte lea dehálaš ahte lea bearráigeahččofágalaš ovdáneapmi mii nákce iskat eanet máŋggabealat hástalusgova.