1. Čoahkkáigeassu Dearvvašvuođageahču raporttas

Barggu birra

Mánáid- ja bearašdirektoráhtta attii Dearvvašvuođadirektoráhttii bargun mannat čađa buot dáhpáhusaid main mánát geat leat čadnon mánáidsuodjalusinstitušuvdnii leat massán heakka 2018 rájes ođđajagimánu 2023 rádjái. Čađamannama ulbmilin lea čoahkkáigeassit buot dáhpáhusaid ovttas, fuomášan dihte vejolaš beahttima ja oahppat, ovdánahttit ja buoridit bálvalusaid kvaliteahta. Sáhttin dihte váikkuhit dasa, leat mii gávnnahan ulbmilažžan sihke čilget buoridandárbbu ja čujuhit álggahuvvon rievdademiide ja buoridemiide, dahje mat plánejuvvojit, dakko gokko lea áššáigullevaš.

Čađamannan lea eanas vuođđuduvvon dokumeanttaide mat leat vižžojuvvon Mánáid-, nuoraid-, ja bearašdirektoráhtas (Bufdir), suohkana mánáidsuodjalanbálvalusas ja stáhtahálddašeaddjis (oktan dokumeanttaiguin dearvvašvuođabálvalusaid birra). Dasa lassin lea Helsetilsynet (Dearvvašvuođabearráigeahčču) čoahkkinastan mánáidsuodjalusa ja mánáid- ja nuoraidpsykiatriija fágabirrasiiguin, ja iešguđetge almmolaš ásahusaiguin main lea máhttu ja leat hárjánan bargat nuoraiguin geain leat máŋggabealat ja stuorra váttisvuođat.

Loahpas, muhto earenoamážit, leat máŋgga máná oapmahaččat muitalan iežaset vásáhusaid.

Raportta lea eanas vuođđuduvvon dieđuide gávcci 13-18 ahkahaš nieiddaid birra geat leat massán heakkaset maŋemus vihtta jagi, dalle go sii ledje čadnon mánáidsuodjalusinstitušuvdnii. Dasa lassin leat mii oanehaččat muitalan njeallje dáhpáhusa birra main mánát geat ledje čadnon mánáid ja váhnemiid guovddážiidda, masse heakka.

Dan gávcci nieidda birra

Vuosttaš fuolastupmedieđut bohte suohkana mánáidsuodjalussii árrat nieiddaid eallimis. Dieđut iskojuvvo ja eatnasat heaittihuvvo. Nieiddaid nubbi oktavuohta mánáidsuodjalusbálvalusain bođii easkka go sii ledje šaddan nuorat, ja álggahuvvo heahtedoaimmat fuolastupmedieđuid sisdoalu geažil. Heahtedilis fárrejedje nieiddat gearggusvuođaruktui dahje stáhta heahteinstitušuvnnaide, ja de viidáseappot fuollaruktui dahje institušuvdnii.

Nieiddat rahče iešguđetlágan psyhkalaš váttuiguin dahje gillámušaiguin. Mánáid ja nuoraidpsykiatralaš dearvvašvuođabálvalusat  (BUP) čielggadedje nieiddaid, ja buot nieiddat čálihuvvo fáhkka psyhkalaš dearvvašvuođa beaiveovttadahkii máŋgii.

Daid gávcci nieiddaid historjjáid vuođul čujuha Dearvvašvuođabearráigeahčču (Helsetilsynet) vihta hástalusa maid mii oaivvildit guovddáš oahppančuokkisin, mat sáhttet veahkehit eastadit sullasaš surgatvuođaid.

1. Ovttasbargu mii ii doaibman

Referáhtaid ja journálanotáhtaid vuođul oaidnit mii ahte dat bálvalusat maiguin nieiddain lei oktavuohta gulahalle ja čoahkkinaste dávjá. Nieiddaide ii lean doarvái ahte juohke bálvalus barggai iežas barggu. Geavatlaččat mearkkaša buorre veahkki mánáide geain leat stuorra ja máŋggabealat váttut geahččat nuppe beallái eará fágaprofešuvnnaide ja bálvalusaide. Lea dehálaš bidjat máná guovddážii, ja ahte ásahuvvo oktasaš ipmárdus mat máná dárbbut leat ja mii lea buoremus mánnái. Easkka dalle sáhttá doaibmaapparáhta heivehit máná dárbbuide, nu ahte mánná ii ferte heivehuvvot fálaldahkii.

2. Váilevaš psyhkalaš dearvvašvuođasuodjalus

Dearvvašvuođabálvalusaid hábmemis eai leat atnán jurdagis dán pasieantajoavkku, geat leat nuorat, ja geain leat máŋggabealat hástalusat ja geat fárrejit dávjá. Dain bálvalusain maid mánát ožžo váillui jotkkolašvuohta eaige lean heivehuvvon sin dilálašvuhtii ja dárbbuide.

3. Doaimmat mat válljejuvvo eai heiven nieiddaid dárbbuide

Mánáidsuodjalusa kártema kvaliteahta ja mánáid dárbbuid árvvoštallan rievddadii. Dát dagahii eanas dáhpáhusain ahte mánát fárrejedje doaimmaide mat eai sáhttán áimmahuššat sin, ja danne ahte sii fertejedje fárret máŋgga háve oanehis áiggis.

4. Váttisvuođat áimmahuššat fuolahusa mánáin mánáidsuodjalusinstitušuvnnain

Institušuvdnaeallimis ledje duođalaš dáhpáhusat dego gárgideamit, iešvahágahttin, ja institušuvdna geavahii bákku dahje earálágan rihkkumiid, ja ráddjemiid nieiddaid persovnnalaš iehčanasvuhtii. Institušuvnnat čilgejedje ahte sis eai lean dárbbašlaš rámmat áimmahuššat nieiddaid ja ahte sis ledje stuorra hástalusat hálddašit nieiddaid dearvvašvuođaváttuid. Bargit ožžo hui unnán bagadusa movt galget dustet mánáid.

5. Bearráigeahču váilevaš koordineren

Bearráigeahččoeiseválddiin lea earenoamáš vejolašvuohta geahččat obbalašvuođa bálvalusain maid mánná oažžu dearvvašvuođa ja mánáidsuodjalusa rastá, ja dainna lágiin váikkuhit ahte bálvalusat ovttasbarget oažžut ollislaš lahkoneami. Dát vejolašvuohta ávkkástallojuvvo hui unnán.

Mánát váhnemiid ja mánáid guovddážiin

Njeallje unna mánáža geain lei čanastat váhnemiid ja mánáid guovddážii masse heakka áigodagas 2018 - 2023. Mii leat čađamannan dokumeanttaid daid dáhpáhusaid birra, ja mii eat oainne ahte boahtá ovdan obbalaš dahje systemáhtalaš beahttin mas lea potensiála oahppat dain dáhpáhusain. Stáhtahálddašeaddjit leat čađahan dahje čađaheame bearráigeahču buot dain áššiin, vai juohke bálvalus oažžu dieđuid maŋás leago dárbu buoridit. Dain áššiin mat leat loahpahuvvon eai leat gávdnon bealušmeahttun dearvvašvuođa- dahje mánáidsuodjalusbálvalusaid.

Neavvagat

Min neavvagat čuvvot daid iešvuođaid bálvalusain mat maid mii oaivvildit leat dagahan ahte mánát eai ožžon oktilaš bálvalusaid main lei dat kvaliteahta maid sii dárbbašedje. Mánáid ja nuoraid psyhkalaš dearvvašvuođagáhtten ja mánáidsuodjalus ferte buorebut heivehuvvot daid mánáid dárbbuide, ja earenoamážit ferte ovttasbargu iešguhtege bálvalusaid gaskkas geat leat searvvis šaddat eanet heivehanmunni, nannoseabbon ja eanet geatnegahtti.